Zaměstnanec versus zaměstnavatel aneb mzdové souvislosti, které unikají

Narůstající počet exekucí a lidí v insolvenci je bohužel špatná vizitka našeho vzdělávacího systému. Nevím, zda se něco změnilo, ale v době, kdy jsem já chodila do základní školy, jsme nedostali jedinou informaci o tom, jak nakládat s financemi.

Představa, jaké náklady domácnost vyžaduje a jak to funguje na trhu práce, které daně všechny musíme zaplatit, to nebylo předmětem ani jedné vyučovací hodiny.

Důsledky známe. Nejde jen o to, že se stále více lidí snadno zadlužuje a neumí hospodařit, ale také představa, kde stát bere peníze na různé dávky a podpory není v podstatě žádná. Odpověď zní často, že přece z daní, ale kdo a jaké daně platí, tak daleko už se málokdo zamyslí. A nedojde mu, že je to ve skutečnosti on sám. 😊

Poté to u voleb vypadá tak, že je snadné voličům naslibovat cokoli, když jim sdělím „A“, ale už mlčím o „B“.

Jednoduchý příklad o mzdě

Pojďme se podívat na primitivním příkladě, jak je to se mzdou.

Představme si, že máme nadějného podnikatele, který zaměstnává 10 zaměstnanců za zaručenou mzdu. Pro jednoduchost bude zaměstnávat lidi zdravé a bezdětné.

To je mzda, kterou musí zaměstnavatel zaplatit třeba pokojské nebo řidiči za 40 hodin práce týdně, nesmí být nižší. V roce 2022 je stanovena u těchto profesí na 17 900 Kč.

Minimální mzda a zaručená mzda

Oproti tomu minimální mzda činí pro rok 2022 částku 16 200 Kč, což je minimální garantovaná mzda třeba pro uklízečku nebo kurýra. Nižší mzdu nikdo nemůže dostat (neměl by).

U dalších profesí už existuje statut zaručené mzdy, tedy zaručená částka pro jednotlivé profese podle náročnosti, která je vyšší než minimální mzda. Dá se říci, že je to minimální mzda podle profesí.

Co se platí ze mzdy

Zaměstnanec i zaměstnavatel musejí ale státu platit zdravotní a sociální pojištění. Nenechte se zmást slovem pojištění, zní to lépe než slovo daň. Navíc máme lepší pocit, že si platíme sami sobě jakousi rezervu. Ale jde fakticky o daň s nějakým konkrétním účelem.

Zaměstnanci se z hrubé mzdy strhává na sociální pojištění 6,5 %, na zdravotní pojištění 4,5 %.

Zaměstnavatel za zaměstnance musí toto pojištění platit také, a to ve výši 24,8 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění z hrubé mzdy (tzv. odvody).

Zaměstnanci se nevyhne ani sražení zálohy na daň z příjmů, která činí 15 %, je tam ale sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč.

Tak a teď si to v tabulce shrneme:

Toto jsou daně, které se týkají jen takové maličkosti jako je mzda. Ale víme, že z peněženek platíme i další daně: daň z nemovitosti, DPH z každé služby a výrobku, daň spotřební, dálniční poplatek, ….ale i takové skryté daně jako je povinné ručení, poplatek za rozhlas a televizi, …..Hmmm to není zdaleka celý výčet. ☹

Pojďme se podívat, jak na tom budou zaměstnanec a zaměstnavatel ve výplatní den.

Pozn. Výpočet mzdy zaměstnance: 17900-806-1164-115= 15 812 Kč.

Souvislosti, které unikají

Zaměstnanec dostane za svou měsíční práci na svůj účet částku 15 815 Kč. Stát ji strhl celkem 2 085 Kč.

Zaměstnavatel za měsíční práci tohoto zaměstnance zaplatí 23 951 Kč. Rozdíl mezi tím, co zaplatí zaměstnavatel a co dostane zaměstnanec je částka 8 136 Kč, která jde státu ve formě daní a pojistného (23 951 – 15 815 = 8 136).

V případě zaměstnavatele si vynásobme částku 10krát, tedy za 10 zaměstnanců.

239 510 Kč jsou náklady zaměstnavatele na mzdy zaměstnanců v jednom měsíci. Tuto částku musí mít ve výplatní den také na bankovním účtu k dispozici. Fešákovi z toho vstávají už vlasy na hlavě.

V případě deseti zaměstnanců se čisté mzdy rovnají 158 150 Kč a částka vyplacená státu činí 81 360 Kč.

Tady vidíme, že stát si takhle vydělá docela slušnou částku, a to jen z takových pidimezd, ze kterých se nedá ani přežít.

Navýšení minimální mzdy

A teď si představme, že vláda rozhodne o navýšení minimální mzdy o 1 000 Kč. Tímto se nám navýší také zaručené mzdy.

Zaměstnanec dostal přidáno 1 000 Kč hrubého, ale na účet mu z té tisícovky přistane pouze 743 Kč navíc. Sice se těšila, ale je zklamaná. Státu zaplatila celkem 2 345 Kč.

Zaměstnavateli se zato zvýší náklady o 1 337 Kč na zaměstnance, tedy za 10 zaměstnanců je to navýšení o 13 370 Kč. Požadavek na jeho CF se navýšil na částku 252 880 Kč. Za pár dnů bude muset platit státu DPH a tedy na účtu naspořit další sumu.

A jak si stojí stát? Do státního rozpočtu zaměstnanec a zaměstnavatel nasypou 8 733 Kč, tj. o 597 Kč více, za deset zaměstnanců je navýšení o 5 970 Kč.

Ještě stále věříte vládě, že navýšením minimální mzdy chce přilepšit zaměstnancům? Že si tím jen nezalepuje v první řadě díry v rozpočtu, které svou nehospodárností způsobila?

 Jaké to může mít důsledky

Zaměstnavateli se zdražila cena pracovní síly. Navýšil se také požadavek na jeho peněžní toky, což bývá také problém, jelikož platební morálka odběratelů v republice není nic moc. Zaměstnavatel musí tedy vydělat více, aby si mohl dovolit mít stejný počet zaměstnanců.

Co udělá? Buď se mu daří i tak tyto náklady pokrýt bez problémů (šťastlivec), ač se mu tím navýší náklady a sníží zisk. Nebo bude muset navýšit zakázky, aby si zisk udržel. Tedy sice více práce, ale zisk stejný.

Nebo bude muset nějakého zaměstnance propustit, protože to pro něj nebude udržitelné. Tím vzrostou nároky na zaměstnance, kteří zůstali a musejí si práci propustivšího mezi sebe rozdělit.

 

Zaměstnanec dostal malé navýšení a mohl by se cítit spokojen, jenže může to být zrovna on, kdo bude propuštěn, protože zaměstnavatel si ho už nemůže dovolit. Nebo zůstává, ale má nějaké úkoly navíc za propuštěného kolegu. Potom si přijde požádat o zvýšení platu. ☹

Stát si navýšil příjem do státního rozpočtu a svou rétorikou přesvědčuje zaměstnance, jak na ně myslí, jak zařídil, že mají vyšší mzdy.

Ano, můžeme také argumentovat tím, že se zvýšila kupní síla zaměstnance a on tak zvýší poptávku a bude více nakupovat. To ale nesmí být už v situaci, kdy splácí exekutorovi, jehož kupní síla je dost vysoká i tak.

Další důležitá souvislost je ta, že navýšením minimální mzdy se automaticky navyšují mzdy všem zaměstnancům. Každý zaměstnanec je zařazen do kategorie, která odpovídá jeho pracovnímu zařazení. Zde je stanovena zaručená mzda, která vychází z minimální mzdy a je vyšší než minimální mzda. Když se minimální mzda zvýší, dojde k navýšení mezd ve všech jednotlivých kategoriích. A jsme zase v tom kolečku, které jsme si už ukázali.

 

Náhrada mzdy v době nemoci

Stát sice vybírá vysoké částky na sociálním pojištění od zaměstnavatele, ale v případě nemoci zaměstnance se zříká v prvních 14. dnech nemoci hrazení nemocenské a zodpovědnost ukládá zaměstnavateli.

Zaměstnavatel by našemu zaměstnanci za 5 dní nemoci musel uhradit 90 % průměrné mzdy, tedy 2 549 Kč. Tedy náhradu mzdy v době nemoci.

Navíc by tuto práci musel rozdělit mezi další zaměstnance, a tak jim zaplatit přesčasy a odměnu za práci navíc. Tyto odměny tedy zase navýšit o odvody pojistného.

Jistě chápete, že hypochondrický zaměstnanec je pro zaměstnavatele noční můrou.

A teď si ještě představte, co se muselo chudákovi zaměstnavateli zdát za hrůzostrašné sny, když mu v době Covidu každou chvíli zůstala třeba třetina zaměstnanců v karanténě po dobu téměř dvou let. To je žůžo, co? Nedivme se, že už nám chudá zešedivěl.

Odměny

Každá odměna, kterou zaměstnanci dostanou dopadne stejně jako náš případ navýšení minimální mzdy. Zaměstnanci se strhnout odvody a daň a zaměstnavatel si připlatí na odvodech 33,8 % navíc. Takže 2000 Kč odměny pro zaměstnance stojí zaměstnavatele ve skutečnosti 2 676 Kč.

Zaměstnavatel s rostoucími náklady nebude moci dávat zaměstnancům odměny. Nebude na ně prostě mít. Může to být větší problém než se na první pohled zdá. Odměna je motivační nástroj a vzhledem k tomu, že poměrně velká část zaměstnanců vnímá základní mzdu jako částku, která jim náleží pouze za příchod do práce a teprve odměny jsou tím, na co se hledí, pak zaměstnavatel může mít problém udržet pracovní morálku.

 

Zaměstnanec a zaměstnavatel jsou na jedné lodi

Každý z nás má právo na to, aby jeho práce byla důstojně a spravedlivě ohodnocena. Ale je také dobré si uvědomit, že zaměstnavatel a zaměstnanec jsou na stejné lodi. Jestliže stát a odbory v době krize tlačí na zvyšování mezd, aniž by jim snížili daně a odvody (také forma daně), tím jen zhoršují situaci zaměstnavatelům a potažmo zaměstnancům samotným.

Nejsem proti placení daní, pokud je stát dobrý hospodář. Kdy nabízí služby, které jsou kvalitní a potřebné, kdy vytváří uspokojivé podmínky pro podnikání. Kdy se vláda nezříká své zodpovědnosti za rozhodnutí, která udělala. Ale je to tak? To už si zodpovězte sami.

Nabízí se také otázka, zda těch daní nemáme nějak moc, co myslíte?

 

Ať Vám to účtuje. 😊

 

 

 

 

 

 

 

 

Má ráda účetnictví, které ji provází od střední školy a vždy toužila být učitelkou. Je maminkou syna a partnerkou velmi inspirujícího muže. Rozhodla se, že naplní konečně svou cestu, kterou chtěla jít už dávno a účetnictví a učitelství spojila v online projekt doučování z účta. Pomáhá tak lidem, kteří se chtějí nebo potřebují naučit účetnictví, jak elegantně a krok za krokem tento systém pochopit a neztratit se v něm. Můj příběh si můžete přečíst zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.