Takto bychom mohli vidět rozdíl mezi velkými a malými účetními jednotkami. Jsou v podstatě 4 typy.
Nejprve se účetní jednotka zařadí do kategorie, u které se předpokládá, že do ní bude spadat k rozvahovému dni prvního účetního období a pokud po dvou následných řádných účetních závěrkách překročí (nebo nedosáhne) dvě z hraničních hodnot, změní svou kategorii.
V tabulce vidíme kategorie a typy účetních jednotek:
Kategorie účetní jednotky |
Aktiva celkem |
Roční úhrn čistého obratu |
Průměrný počet zaměstnanců |
Mikronepřekročí 2 z hraničních hodnot |
9 mil. Kč | 18 mil. Kč | 10 |
Malánení mikro a nepřekročí 2 z hraničních hodnot |
100 mil. Kč | 200 mil. Kč | 50 |
Střednínení mikro ani malá, nepřekročí 2 z hraničních hodnot |
500 mil. Kč | 1 000 mil. Kč | 250 |
Velkápřekročí 2 z hraničních hodnot |
500 mil. Kč | 1 000 mil. Kč | 250 |
Úhrn aktiv = aktiva netto (aktiva brutto – korekce).
Roční úhrn čistého obratu = (výnosy – prodejní slevy)/počet měsíců účetního období * 12
Výhodou mikro a malých účetních jednotek, které nemají povinný audit (více v e-booku Základní pojmy v účetnictví), je možnost sestavovat rozvahu ve zkráceném rozsahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu, pokud se nejedná o obchodní společnost.
Malé a mikro účetní jednotky nemají za povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu, pokud se nejedná o obchodní společnost. Také příloha může být ve zkráceném rozsahu.
Týká se malých účetních jednotek (bez povinnosti auditu) a obsahuje pouze položky označení písmeny (A, B, C…) a římskými číslicemi (C.I, C.II,…) a položky (C.II.1, C.II.2).
Týká se mikro účetních jednotek (bez povinnosti auditu) a obsahuje pouze položky označené písmeny.
Týká se malých a mikro účetních jednotek (nejsou obchodními společnostmi a nepodléhají auditu) a obsahuje pouze položky označené písmeny, římskými číslicemi a výpočtové položky.
Týká se malých a mikro účetních jednotek bez povinnosti auditu a obsahuje pouze údaje z §39 vyhlášky 500/2002 Sb.
Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti auditu, příspěvkové organizace, pokud tak rozhodne zřizovatel, obecně prospěšné společnosti, odborové organizace, církve a náboženské společnosti, bytová družstva, spolky.
Zjednodušení se týká třeba účtového rozvrhu na úrovni účtových skupin, spojení účtování deníku a hlavní knihy. Nemusejí účtovat o účetních opravných položkách a rezervách, nemusejí účtovat v knihách analytických a podrozvahových účtů, nemusejí použít ocenění reálnou hodnotou.
Střední a velké účetní jednotky musejí vykazovat podrobnější údaje.
Rozvaha i výkaz zisku a ztráty jsou v plném rozsahu, nemine je ani povinnost sestavit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu. V příloze musejí komentovat také v plném rozsahu.
Z toho logicky vyplývá, že účetnictví vedou podrobně, aby mohly vykázat správně výkazy.
V Zákoně o účetnictví (563/1991 Sb.) najdeme informaci o účetních jednotkách (kategoriích), rozsahu vedení účetnictví, účetní závěrce a povinnosti auditu.
Ve vyhlášce k zákonu o účetnictví (např. 500/2002 Sb.) najdeme rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání a obsah položek rozvahy, výkazu zisků a ztráty, přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního kapitálu, náležitosti přílohy. K základním pojmům více zde.
Menší to mají trošku jednodušší, což je fajn.
Ať Vám to účtuje.
Když budete mích chuť, zapojte se do Facebook fanpage: Doučování z účta jinak